1. Plnotučné je lepší
Smetanové jogurty, plnotučné tvarohy nebo mléko jsou pro děti značka ideál.
Vy po nich možná kvůli těsným džínám sahat nechcete, ale dětem je určitě nechte. Mléčný tuk je důležitý pro jejich růst, dává jim energii (kterou spálí ze značné části už třeba jen tím, jak se rychle vyvíjí mozek, vnitřní orgány…). „Nemluvě o tom, že
u řady nízkotučných či odtučněných mléčných produktů je problém s tím, čím jsou zahušťované. Pokud nemají přirozenou konzistenci díky obsahu tuku, jsou husté zpravidla díky škrobům, které do jídelníčku našich dětí, a ani nás samotných, nepatří. Tuk je i v mléčných výrobcích nositelem chuti, a i tu je pak třeba nahrazovat. Chemií, éčky. Nic z toho pro děti vhodné není, děti potřebují jen mléčné výrobky s obsahem mléka, případně mléka a přírodních kultur mléčného kvašení, jako je tomu u jogurtů, kefíru,“ říká výživový poradce Petr Havlíček.

 

2. Raději trošku cukru než horu sladidla

Vyhýbejte se i těm mléčným produktům, které na etiketě hlásají, že jsou s barvivy a slazené. Z principu: do čeho je přidaná chemie, už prostě není přirozená strava. Nemluvě o tom, že není výjimkou, že jsou takové produkty doslazované umělými sladidly. A umělá sladidla – pokud vůbec - jsou jen „berlička“ pro lidi nemocné cukrovkou. Má snad vaše dítě cukrovku? Nemá. Proto nemá v jeho jídelníčku mít místo ani nic s obsahem sladidel. „Umělým sladidlům bychom se měli vyhýbat všichni, bez výjimky. Dnes už víme, že přínosné nejsou ani pro diabetiky, ani pro jedince v redukční dietě a už vůbec ne pro děti. Principiálně bychom měli bojovat proti závislosti nejen na cukru, ale i na sladké chuti. Ta cesta, kdy dítěti osladím bílý jogurt medem či džemem, je rozumný kompromis. Ať už se ale jedná
o jídelníček dětí nebo dietní jídelníček, nepřítelem nám jsou právě cukry, ne tuk! Proto i s tímto doslazováním raději šetřeme a nechme je okusit přirozenou chuť jídla, “ vysvětluje výživový poradce. A že těch věcí pro děti, s obsahem sladidel, je – jen si přečtěte složení želatinových doplňků stravy, které jim kupujete v lékárně pro lepší imunitu! Že jsou „bez cukru“ obvykle znamená, že jsou právě se sladidly. To už je potom v takových případech lepší ten nenáviděný cukr. 

 

3. Máslo není jed

Přiznávám, že když jsem uvažovala o tom, co poprvé namažu Tině před čtyřmi lety na rohlík, na máslo jsem ani nepomyslela. Nevím proč, snad že je tak "tučné"? Jak říkám, zkrat. Ale tím lépe si umím představit, že k podobnému odhodlání „nedám dítěti to příšerně tučné máslo“ může dojít nejedna další máma. Prosím, dejte jim rohlík s máslem. A pokud přemýšlíte, s čím ještě, pátrejte po tvarohových, smetanových, ale nikoliv tavených nebo odtučněných sýrech. A kdybyste ještě potřebovaly vědět ještě víc, tady máte názor Petra Havlíčka, který možná trochu překvapivě nemá problém ani s margaríny: „Problémem dnešních dětí a nás všech ostatně, protože jsme často rodiči těchto dětí, je obezita. S dětskou obezitou se pak často objevuje už v nižším školním věku i vysoký cholesterol nebo vysoká hodnota krevních tuků. I s ohledem na tuto skutečnost je důležité říci, že margarín není vždy špatným řešením. Kvalitní margaríny neobsahují částečně ztužené rostlinné tuky a nejsou zdraví nebezpečné. Na druhou stranu zdravému dítěti
s normální váhou, které sportuje, je aktivní, můžeme bez obav na chleba mazat máslo, protože jeho jídelníček může obsahovat větší podíl živočišných tuků.“

4. Raději bílá než-li černá…

Kupujete tmavé nebo celozrnné pečivo, protože je lepší pro hubnutí a také zdravější? V tomto případě máte pravdu, je zdravější (zvlášť když koupíte pečivo, které není jen obarvené, ale skutečně z kvalitní celozrnných surovin, semínek
a podobně). Potíž je, že dětská trávicí soustava na zpracování náročných,
„těžších“ celozrnných produktů není moc stavěná. „Takové produkty obsahují hodně vlákniny, a pokud je obecně u dětí vlákniny příliš, neumí ji zpracovat
a může u nich způsobovat zácpu, bolení bříška, ale i průjmy, pokud má dítě dostatek pohybu i dobrý pitný režim. V každém případě platí, že s vlákninou bychom to u dětí neměli přehánět do mladšího školního věku. Neznamená to nutně, že byste se měli u dětí celozrnným produktům vyhýbat, ale je třeba kontrolovat, zda ve spojení s ovocem a zeleninou není té vlákniny už příliš…
Její obsah lze například v zelenině snížit jejím povařením, pak i u malých dětí můžete kombinovat bílé pečivo s celozrnným a výbornou variantou může být žitný kváskový chléb,“ vysvětluje Petr Havlíček.