Jak to bylo za dob našich babiček? – aneb trocha historie

V dřívějších dobách lidé znali a vařívali velký počet různých polévek. Převládaly polévky prosté a na přípravu jednoduché, pracnější a bohatší polévky se na stůl podávaly pouze o slavnostních příležitostech. Některé se vařívaly jednou za rok k určité příležitosti – štědrovečerní polévka zvaná štědračka se vařila pouze o Vánocích, polévka z husích drůbků se jídala o pouti, o posvícení nebo na svatbě.
Nejenže polévka byla nepostradatelným chodem oběda, ale taky se často snídala. Ve dvacátých a třicátých letech to prý nebylo neobvyklé a především staří lidé na venkově měli v ranní polévce velké zalíbení. Ke snídani se většinou podávaly polévky rychlé, jednoduché, prosté (např. polévka mléčná, zelná, vodovka, oukrop) a často se střídaly dva nebo tři druhy. Na oukrop bylo potřeba posekat cibuli a uvařit ji v osolené vodě s kmínem. Do talířů se pak dalo sádlo, rozetřený česnek, pokrájený chléb, vše se přelilo polévkou a hned se mohlo servírovat.
Dříve byl oběd bez polévky výjimkou. Na stole prostého lidu byla polévka nezřídka jediným chodem oběda a taky jediným teplým pokrmem za celý dlouhý den. Byla ovšem vydatnější a sytější, často velmi hustá. Lidé k ní zakusovali chleba nebo přidali brambory, kroupy, pohanku.
Význam polévek

Polévky se dnes doma už tolik nevaří, proto se často ve školkách a školách setkáváme s jejich opovržením a odmítáním, neboť děti nejsou zvyklé polévky jíst a už z tohoto důvodu je odmítají. Často aniž by ji ochutnaly. Doma se prostě nevaří.
Ve výživě dětí je polévka ceněna, zejména pokud je připravena z plnohodnotných surovin. Můžeme ji podávat nejenom k obědu, ale sytější polévky i ke svačině nebo s kouskem pečiva k večeři. Polévka připravuje žaludek a další části trávicího traktu na příjem hlavního chodu, zvyšuje vylučování trávicích šťáv, povzbuzuje chuť k jídlu. Dalo by se říct, že je to jakýsi aperitiv, který děti někdy potřebují. Nezapomínejme na fakt, že polévka výhodně přispívá k příjmu tekutin. V zimním období také příjemně prohřeje žaludek.
Pro dítě musí být polévka chutná a lákavá na pohled. Použití zavářek ve tvaru písmenek, zvířátek nebo jiných tvarů může zvýšit zájem o její konzumaci. Polévku lze ozdobit krutónky, při troše času z pečiva vykrajovat figurky či neobvyklé tvary. Je také třeba, aby k obědu neusedávaly děti s plným žaludkem – alespoň hodinu před obědem je vhodné nenabízet dětem žádný sytý pokrm ani větší množství tekutin, natož pak nějakou sladkost.
Druhy polévek

Pravidlem nutričně vyváženého oběda je vhodně polévku doplňovat s hlavním chodem. Pokud je hlavní chod lehký, bez masa, ať je polévka vydatnější (krémy, zahuštěné polévky). Naopak, pokud je pokrm sytější, masitý, nechť je polévka lehká (vývar, nezahuštěná, nekrémová). Dále ať se polévka barevně a chuťově snoubí s hlavním chodem. Před smetanovou omáčku není vhodné zařadit smetanovou či mléčnou polévku.
Polévky připravujeme z různých surovin, které ovlivňují její biologickou a kalorickou hodnotu. Polévky lze jednoduše rozdělit na vývary, polévky bílé, přesnídávkové, dietní a speciální. Vývary se připravují z kostí, masa, zeleniny a různého druhu koření, vše se po delší dobu zvolna vaří. Bílé polévky jsou polévky zahuštěné, zahušťují se různými způsoby. Přesnídávkové polévky jsou husté a syté, podávají se samostatně s pečivem. Dietní polévky bývají velmi lehké, nesmí dráždit a zatěžovat organismus, připravují se podle dietních předpisů, většinou jsou bez tuku a ochucují se čerstvými bylinkami. Do speciálních polévek patří polévky netradiční, exotické či národní. Moderní kuchařky dnes nabízí spoustu receptů na polévky studené ovocné, které jsou osvěžující zejména v horkých letních dnech.
Je známo, že konzumace zeleniny ve výživě dětí má jisté mezery. Zelenina v polévce může být vhodným nástrojem, jak její příjem zvýšit. Tyto polévky můžeme dětem podávat po celý rok, ať už ze zeleniny čerstvé či mražené, a to dle sezónních možností. Vhodné je polévku těsně před podáváním ozdobit zelenou natí libečku, petržele, mrkve, celeru, pažitky, pórku či cibule. Tím se zvýší její biologická hodnota, neboť natě jsou cenným zdrojem vitaminu C, minerálních látek a enzymů. Natě představují lepší volbu, jak polévku zdravě ochutit. Neučme děti zvykat si na slanou chuť, sůl používejme skromně.
Další, ne zrovna oblíbenou potravinou v dětském věku jsou luštěniny. Přitom luštěniny jsou velmi cenné, výživné a v jídelníčku by se měly během týdne několikrát objevit. V polévce je lze úspěšně „propašovat“ a dostat je tak do dětského žaludku.
Zahušťování polévek moukou opraženou na sucho nebo jíškou je vhodné obměňovat vločkami, bramborem, rozmixovanou zeleninou, velmi cennou pohankou, těstovinou, rýží, různými zavářkami, kapáním a noky.
Polévky v české a světové kuchyni

V české kuchyni známe řadu typických polévek – bramboračka, kulajda, kyselo, gulášovka, zelňačka, vývar s játrovými knedlíčky, oblíbeny jsou luštěninové polévky. U našich sousedů, na Slovensku, je tradiční kapustnica z kysaného zelí, uzeného masa, sušených hub, švestek a klobásy, zahuštěná moukou a kysanou smetanou. V Německu je oblíbený Eintopf (jídlo z jednoho hrnce), jedná se o zahuštěnou polévku s různými přísadami – zeleninou, masem, párkem. V ruské kuchyni zaujímají polévky významnou roli. Tradiční je polévka šči (zelná polévka), boršč, soljanka, okroška (studená polévka připravená z kvasu, podává se s vařenými vejci a smetanou). Základní surovina pro boršč je červená řepa. Tato polévka je oblíbená nejenom v Rusku, ale i na Ukrajině, v Polsku a Bulharsku. Minestrone najdeme na jídelním lístku v Itálii, je to hustá polévka z různých druhů zeleniny. Ve Španělsku se podává nejlépe vychlazená zeleninová polévka gazpacho, jejímž základem jsou rajčata.
Závěrem

Dříve byly polévky nedílnou součástí oběda a jistě měly větší význam než je tomu dnes. Přesto je vhodné, abychom polévky nejenom dětem, ale i nám dospělým vařili a jedli je. Ve školní jídelně je možno nabídnout pestrou škálu nepochybně chutných polévek a tím ukázat školákům, že polévka k obědu skutečně patří. Nicméně, důležitou úlohu v utváření správných stravovacích návyků hraje především rodina. Rodiče by měli jít dětem příkladem a naučit je polévku do jídelníčku zařazovat a ve školní jídelně nad ní neohrnovat nos. Velkou nevýhodou dnešní doby je uspěchanost, a tak ne v nejedné rodině se snaží příprava pokrmů ošidit. Namísto kvalitních, nutričně hodnotných polévek připravených z čerstvých surovin se používají instantní ze sáčku, jejichž nevhodnost ve výživě je jistě známá