Lásku k vaření získala v hraběcí kuchyni u hraběnky Bredovské v Kamenné u Příbrami, kam se rodina opět přestěhovala (v Praze zdravotně neprospívala ani Magdalenina matka, ani samotná Magdalena, která musela mimo jiné překonat žloutenku). Její pozornost si získal starý kuchař, jehož umění obdivovala. Kuchař si na oplátku všiml šikovné dívky a nechával jí stále častěji v kuchyni volnou ruku.

Ve 23 letech se Magdalena provdala za městského úředníka Jana Rettiga, s nímž se znala 11 let. Přestože ji její muž podporoval, necítila se prý v manželství úplně šťastná, možná proto, že byla pravděpodobně silnější osobností než její muž. Na druhé straně, Rettig neměl potřebu svou ambiciózní ženu srážet a podržel ji i při práci na jejím stěžejním díle, kterou byla Domácí kuchařka, poprvé vydaná v roce 1826 v královéhradeckém nakladatelství Jan Hostivít Pospíšil.

„Dodnes se traduje, že její recepty byly drahé, ale toto nařčení není tak úplně pravda. Například másla dávala ‚jako ořech‘, někdy při vaření pro více osob ‚jako slepičí vejce‘ a rozhodně nikdy nedoporučovala jídla přemašťovat. Její pokrmy byly bohaté hojností masa, zeleniny, ovoce a ryb. Rettigová učila své čtenářky šetřit, ničím neplýtvat, využívat všechny zbytky,“ napsala spisovatelka Lidka Bártová.

Mimochodem, tušíte, co byly ony Rettigovou zmiňované žejdlíky a loty? Takže, žejdlík je necelý půllitr (zhruba 0,48 litru) a lot je stará jednotka hmotnosti, představující zhruba 16 až 17 gramů. Až si zkusíte recept podle paní Magdaleny, ať měříte správně.

Více na https://web.archive.org/web/20211122220219/https://www.magdalenadobromila.cz/suroviny-a-merne-jednotky/