Etiketa znamená pravidla zdvořilostní, jejichž porušení sice společnost odmítá, ale netrestá.

Kdo porušil etiketu, je nevychovaný a nezdvořilý.

Etiketa je součástí společenského mravu.

Zpříjemňuje vzájemný styk (například zákaz mlaskat při jídle či kdykoliv dělat zvláštní zvuky) a často vyjadřuje jistou zdrženlivost a respekt k ostatním, k ženám a starším (například přednost u stolu, ve dveřích).

Dodržováním etikety dává člověk najevo, že ví „co se sluší“ a že tedy do daného prostředí patří.

Předchází tím konfliktům.

V moderní společnosti, kde člověk vystupuje v různých prostředích a rolích, závisí silně na právě zastávané roli: bankovní úředník, lékař, učitel, policista ve službě, prezident, žák, musí dodržovat pravidla a vzorce chování, které se liší od chování doma nebo mezi přáteli. 

Etiketa je v každé společnosti a v každém prostředí odlišná. Pravidla dobrého chování zná a vymáhá každá společnost. Přesto se téměř vždy soustřeďuje na několik hlavních okruhů.

Každý týden se žáci naší školy seznámí s jedním důležitým pravidlem. Doufáme, že dodržování pravidel pro ně bude příjemné a dospělí ve škole i mimo ni jim půjdou příkladem.