Pozdrav je nejjednodušší, nejelementárnější společenský kontakt.

Pozdravit je slušnost, odpovědět povinnost.

Ale i pro tento zdánlivě tak prostý projev existuje mnoho pravidel.

Nepozdravit je v chování hrubým přestupkem.

Zásadou je, že pozdravem nešetříme.

Při pozdravu se díváme protějšku do očí.

Pozdrav je důležitý ve vztahu mezi lidmi - je tak důležitý, že ovlivňuje úplně základní vztahy.

Zdravíme-li, neukláníme se tělem, ale uděláme jemný úklon hlavou. Zdravíme-li skupinu osob, pozdrav poněkud zvýrazníme a prodloužíme.

Zdravíme slovně při setkání i loučení: Dobrý den, dobré odpoledne, dobrý večer, ahoj, čau, nazdar, na shledanou,...
 

Na pozdrav vždy odpovíme!!!

Pokud jde o děti, je dobré, když ve svém okolí zdraví všechny dospělé osoby. Nejbližším okolím se myslí část obce nebo nejbližší okolí u vchodu do domu, do školy.

Dítě, které pozdraví cizího, působí vychovaně.

Učí se základům slušnosti, umí zdravit a přijímat za pozdrav odpověď.

Existují dvě základní pravidla:

• mladší zdraví staršího
• muž zdraví ženu

Jsou ale výjimky a ty musíme posoudit taktem.