Nejdříve jsme začali o tom, jak se sůl objevila poprvé v kuchyni k dosolování potravin, jak nás léčila a léčí, v čem nám dělá dobře, nebo kdy nám může ublížit. Víme, že se sůl může podílet na vzniku hypertenze, osteoporózy nebo diabetu. Zjišťovali jsme, kolik soli obsahují různé potraviny ve 100 g výrobku a uspořádali jsme je podle velikosti. Některé příklady nás velice překvapily. Mluvili jsme o výživové pyramidě, třídili jsme potraviny na zdraví prospěšné a pro děti nevhodné. Ukazovali jsme si, kde a jak se sůl získává a přinesli jsme si ukázky různých solných výrobků. Jen na obrázcích jsme viděli Mrtvé moře nebo solné květy, ale krystalizaci soli, chemickou reakci soli a ledu, pokus, jak na sebe sůl váže vodu nebo jak se předmět v nádobě se solí dostane ze dna až na její povrch, to jsme si sami vyzkoušeli. V pracovních činnostech jsme si ze soli a mouky vyrobili domácí modelínu a užili si zábavu při její přípravě i tvarování. Závěrečný kvíz, ve kterém jsme otestovali, jak si získané informace pamatujeme, dopadl výborně. Avšak na záludnou otázku: Je sůl nad zlato? jsme nakonec odpověděli šalamounsky: Někdy ano, někdy ne. Nic se nemá přehánět a zároveň všeho s mírou!
PS: Jestli se vám zdálo, že se celý týden vařilo ve školní jídelně "neslaně, nemastně", tak "neslaně" to bylo... Paní kuchařky opravdu připravovaly jen jídla s menším podílem soli, neboť denní dávka soli na dítě činí pouhých 2,5 g a pro dospělé asi 5 g.