Je středa 11.října, čas 10:30. Žáci druhého stupně se shromáždili v kulturním domě Klobučan, krátké úvodní slovo, zhasnutí světel a společně jsme se přesunuli do období před druhou světovou válkou. Praha, hrající si děti i pomalu se blížící nebezpečí. Na scénu vystupuje mladý bankéř z Velké Británie Nicky Winton, který se v Praze setkává se svým kamarádem.  A tady začíná příběh 669 zachráněných dětí. Nicky zajistil v Anglii pro děti rodiny, které musely zaplatit kauci ve výši 50 liber za dítě (průměrný plat tehdy činil 9liber za týden). Shromáždil peníze, zajistil úřední věci-povolení, víza, papíry pro každé dítě. Rodiče své děti dali do vlaku, protože věděli, že jedině takto je zachrání od jisté smrti. Film s názvem Síla lidskosti vtahuje diváka do jednotlivých příběhů zachráněných dětí a mnozí máme v hlavě otázku- proč o tom nikomu neřekl, proč vše tajil? Celá akce s transporty vyšla najevo až 50 let poté, když jeho manželka objevila na půdě kufr s fotkami a cedulkami, seznamem dětí,… Odpověď nám dal pan, který po skončení filmu zodpovídal naše dotazy- pan Winton to nedělal pro slávu, udělal to proto, že cítil, že je to potřeba, že je to dobrá věc. Získal za to několik cen, ale ty ceny pro něj nic neznamenaly- měl je doma v šuplíku. Jistě ho ale hřál pocit, že udělal správnou věc v pravý čas. Sir Winton se dožil 106 let- byl to aktivní, skromný, člověk se smyslem pro humor. Svým životem nám po sobě zanechal hned dva odkazy. Prvním je určitě nezištné konání dobra a tím druhým pozitivní pohled na život. Opomenout nelze také jeho obdivuhodný věk, kterého se dožil ve zdraví- jeho rada zněla smát se každých 2O minut. Tak vzhůru do boje za dobro s úsměvem na tváři, kéž se lidé inspirují životem tohoto „obyčejného“ člověka.

Nejdřív připomeňme, co o Wintonovi řekl prezident Havel:

Je to překrásný příběh - vyzařuje z něj duševní síla a je důkazem toho, že na této zemi se pořád ještě dá konat dobro. Domnívám se, že v normálním obchodníkovi se jen výjimečně projeví náhle tak humánní city a zároveň i velká moudrost a předvídavost, že impulzivně podnikne a dokáže provést takový čin, jaký jste udělal vy, pane Wintone, když jste si uvědomil, jaká nebezpečí hrozí těm dětem. Většina z nich by holocaust nepřežila. Vy jste zorganizoval a pak i uskutečnil jejich transport na Západ. A je obdivuhodné, jak jste tehdy pochopil, co je třeba udělat. --Václav Havel na Hradě při soukromé návštěvě 28. října 1998

A takto besedu popsali naši žáci:

Líbila se mi myšlenka toho celého „představení“, že nám chtěli někoho takového představit a víc nám o něm říct. Pan Winton toho v životě dokázal tolik, co by většina nedokázala. Byl to hodný, milý a vtipný člověk s velkým srdcem.

Petra Hrubčíková , 8.B

Na představení se mi líbil ten film- celkem. A taky jak byl Nicholas skromný a nechtěl nic za to, co udělal. Taky bylo zajímavé, jaký měl pohled na svět- takový hodně pozitivní- to každý člověk nemá.

Julie Dorňáková, 8.B

Film byl dobrý, užitečný. Dozvěděli jsme se něco o panu Wintonovi. Rozhodně to byl skvělý, úžasný čin, že zachránil 669 dětí v takové hrozné době. Mohl i více, ale bohužel to už nešlo. Ale i tak 669 dětí je hodně.

Kristýna Šimonů. 8.B